S tichem | Iveta Bernadeta Marie | Vzkříšené písně Hradní paní
S tichem
Jen ticho nad mým hradem, tatam jsou lety holubice bílé i chvíle rozpustilé. Mé srdce leží ladem, víc neprojdu se sadem, jenž neurodí víc. Je konec létavic. ...
Doma ve své knihovničce spatřím malou knížku. Byl to jen okamžik, čtu na obalu nápis ,,Památník." Zahledím se v jeho staré zažloutlé listy A hned na první straně věta jeho účel jistí. Tam psáno je: ,,Památka na moje mladé časy." Píšou mi zde na památku...
Po obloze plují černé mraky. Ráno padá z nich, mokrý, bílý sníh. Chtěla bych s vločkami létat taky a jako dítě svést se ještě na saních. Ze zbytků sněhu postavil táta, sněhuláka pro malého synka. Aby radost měli všichni i jeho maminka. Však jaká t...
Když srdce úzkostí se svírá, stačí jen naděje a víra, když bolest srdce zmocňuje se, to láska v duši zhmotňuje se. Vždyť každý učíme se milovat a místo bráti učíme se dát.
Všechno je totiž navždy spjato se Zdrojem života a ...
Ten, kdo nikdy neuzná a nechce napravit své špatné skutky, zaslouží si alespoň trochu do budky. Omlouvám se i když rozerval si moje srdce a velmi zranil moji duši. Vím, že soudit tě dál mě už nepřísluší. Na to je tu věřím vyšší moc. A tu až ona uzná pr...