Básničky
V tomhle světě, který plní stvůry,
kde ožívají noční můry.
Kde štěstí stává se jen snem,
my bloudíme s falešným úsměvem.
Jako hraničáři mezi světy,
možná jsme dávných bohů děti.
My měli pomoct vaší zemi, která umírá,
zažehnout plamen svíce, ...
kde ožívají noční můry.
Kde štěstí stává se jen snem,
my bloudíme s falešným úsměvem.
Jako hraničáři mezi světy,
možná jsme dávných bohů děti.
My měli pomoct vaší zemi, která umírá,
zažehnout plamen svíce, ...
Vzbudila se země,
zemička,
rodná zeměkoule,
hvězdička.
Nač se dívá? --- Na světlušky,
na ty svatojánské mušky,
u hlavy jí létají,
letadla jim říkají.
"Lidé, ti mravenci milí,
co si všecko vymyslili!
Tak jsem si je vychovala,
že j...
zemička,
rodná zeměkoule,
hvězdička.
Nač se dívá? --- Na světlušky,
na ty svatojánské mušky,
u hlavy jí létají,
letadla jim říkají.
"Lidé, ti mravenci milí,
co si všecko vymyslili!
Tak jsem si je vychovala,
že j...
Přeli se umělec a hvězdář,
kdo z noční oblohy má více.
I jakou hvězdy mají tvář,
tak hádali se převelice.
Umělec pěl fantazií,
hvězdář učenými rozumy.
Jeden k druhému měl dotazy,
ale jakpak ti si rozumí?
Já na Marsu již byl,
vy tam tep...
kdo z noční oblohy má více.
I jakou hvězdy mají tvář,
tak hádali se převelice.
Umělec pěl fantazií,
hvězdář učenými rozumy.
Jeden k druhému měl dotazy,
ale jakpak ti si rozumí?
Já na Marsu již byl,
vy tam tep...
Na ulici kanálníci stáli,
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v neděli.
I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.
I vyl...
a do šachty kanálu hleděli.
I spatřil já tu partu v dáli,
tam, co stáli v neděli.
I přistoupil jsem já k nim, řka:
Až život vám se stane peklem,
nečekejte zítřka.
Rázně skočte tam,
a přikryjte se deklem.
I vyl...
Vzpomínáš. Modrý večer nablízku.
Co jsme se nachodili spolu.
Rozstříkal měsíc světlo na břízku,
padalo stříbro do topolů.
Nezářil půlměsíc jen pro krásu,
ten údiv nikdo nevypoví,
když lehce včesával ti do vlasů
hřebínek žlutě jantarový.
...
Co jsme se nachodili spolu.
Rozstříkal měsíc světlo na břízku,
padalo stříbro do topolů.
Nezářil půlměsíc jen pro krásu,
ten údiv nikdo nevypoví,
když lehce včesával ti do vlasů
hřebínek žlutě jantarový.
...
Přijde člověk na svět,
a hned se mu něco nelíbí.
Avšak mámin zářivý to květ,
jenž přivine a políbí.
Dítě roste, rozhlíží se,
hraje si a zkoumá.
Učí se i ohlíží se,
kde je tady doma.
Odroste a do života vstoupí,
své zařazení tak hledá....
a hned se mu něco nelíbí.
Avšak mámin zářivý to květ,
jenž přivine a políbí.
Dítě roste, rozhlíží se,
hraje si a zkoumá.
Učí se i ohlíží se,
kde je tady doma.
Odroste a do života vstoupí,
své zařazení tak hledá....
K otázce stranickosti
Věříš-li,
straníš,
straníš-li,
věříš,
víš-li,
straníš,
nevíš-li ---
žvaníš.
Věříš-li,
straníš,
straníš-li,
věříš,
víš-li,
straníš,
nevíš-li ---
žvaníš.
Po skalinách i voda teče,
bory tu však nešumí.
Lučiny, kde hučí a se vleče,
ani v sadu květu neumí.
Teče v skalách přesolená,
prý jedovatá, toxická.
Krajina srazí na kolena,
kdeže takto harmonická.
Marťanský ráj to na pohled,
kdepak na...
bory tu však nešumí.
Lučiny, kde hučí a se vleče,
ani v sadu květu neumí.
Teče v skalách přesolená,
prý jedovatá, toxická.
Krajina srazí na kolena,
kdeže takto harmonická.
Marťanský ráj to na pohled,
kdepak na...
Šel a šel,
svou cestou dál a dál.
I trápil ho často kašel,
a nedbal směru, odkud vítr vál.
Nesčetných tak prošel míst,
s pochodní v srdci hořící.
Svým poselstvím však byl si jist,
jímž stále měl co říci.
Po cestě klopýtal, někdy padal,...
svou cestou dál a dál.
I trápil ho často kašel,
a nedbal směru, odkud vítr vál.
Nesčetných tak prošel míst,
s pochodní v srdci hořící.
Svým poselstvím však byl si jist,
jímž stále měl co říci.
Po cestě klopýtal, někdy padal,...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva