Stát v rohu prázdné místnosti. V útrobách slz a bolesti. Dlaně přitisknuté přes tváře. Každou noc mokré polštáře. Držet v sobě vztek a nenávist. Jak tepe krev do každých míst.
Nikde nikdo, jen samota. Už nikdy více ochota. To kvůli ní, ...
Zaklapnout desky, celého příběhu. Uvědomit si, co vše bylo. Že to, co jsme mohli mít, jsme vlastně propásli, že vše vymizelo. Že zbude jen vzpomínka, na dobré časy. Na chvilky s ním, které jsme nechali odplavat. To vše odejde s oceánem, jeho rty, oči i v...