
BÁSNIČKY pro vás a vaše blízké
Starý rok pomalu nám odchází,
nemá sílu poručit již ani paní Zimě.
Na zemi zanechává mnoho nesnází,
nemůžeš se ubránit kašli ani rýmě.
Zima s Mrazíkem jen líně fňuká,
dříve sněhem byla zapadaná cesta.
Povodeň zalila mnohá česká luka,
před domem ...
"Když jsi jejím otcem zván byl, hruď se zdvihla ctnosti,
odmítla však, byl-li jiný zván jím, s rozhodností.
Ó ty, jehož tváře světla naráz zahánějí
z věci, která váhu má, vždy chmury pochybnosti,
tvoje tvář ať přestane skvíti se a zářit,
i kdyby se osudu ...
Sviť, dálná hvězdo, hvězdo planoucí,
ať setkávám se s tebou za nocí,
ať paprsek tvůj z temnot přispěchá
k mé choré duši jako útěcha,
ať zbaven tíže, zbaven zemských pout
za tebou vzhůru mohu volně plout.
Já viděl oči samý žár a jas
(dávno už pro...
Ó sudby ohni, ztlum svůj plam,
mne ušetř, nezhasneš-li sám!
Svou obživu jsem hledat šel,
i shledal jsem, že je tatam.
Blb mnohý k Plejádám se vznese,
však mudrc bývá málo znám.
Tobě nejde odmítnout ni získat útěchu si,
nevěř, mrav a vzdělání že ...
Kdo v moře hroužíš se, jež za tmy zhoubně duje,
nech dřiny, námaha ti zisku neslibuje!
Což nezříš rybáře, jak na úlovek čeká,
když hvězd roj v temné noci nebe naplňuje?
On v moře hloub se noří, v tvář ho bije vlna,,
však od hořejšku sítě oka nevzdaluje....
Dva druhy dnů jsou, v jednom smutek, v druhém hodokvas,
dnes štěstí, zítra trampoty, toť žití dvojí ráz.
Rci tomu, kdo nás hanobí, že střídají se časy : "Zdaž někomu se kromě muže ctného vzepře čas?"
Což nevidíš, když vichrů bouře prudce rozduje se, že vysoké j...
Vyšlo v temnotě, i vzešel den,
jitra rozbřesk jím byl ozářen.
Z jeho záře slunce vycházejí,
měsíc, vzejde-li, je zahanben.
Jeho při vyjití vše se sklání,
byl-li s něho závoj odhalen.
Kolem něho zaskví-li se blesky,
slzí proud hned na zemi je dštěn....
Chvála Bohu, pánu světů veškerých,
a požehnání a pokoj pánu poslaných,
našemu pánu a našemu mistru Muhammadu,
nechť žehná mu Bůh a dá mu pokoj
a poskytne mu spásy a požehnání,
jimiž provždy bude obdařen,
jež utkví na něm až po soudný den!
A dále...
Plešatíš, řekla mu,
a tobě, byť se šatíš,
přibyly jen vrásky.
I svlékla se ve tmu,
by vidět byly masky.
Pak oddali se hrám,
s citem svým, zrak do dáli,
v jedno tělo spjatí.
Tak vešli ve svůj chrám,
nechť život se jim krátí....
TOP autoři v sekci básničky
za poslední měsíc