Básničky
Komu to píši ani nevím, nikomu a všem, kteří je mohou číst.
Tolik na srdci, tolik přání a tolik usilování.
Mnoho tužeb, nadějí i zklamání.
Život plný očekávání a hledání.
Tolik cest i slepých uliček a proher.
Kolik lidí pochopí, o co jde?
Cožpak je mož...
Tolik na srdci, tolik přání a tolik usilování.
Mnoho tužeb, nadějí i zklamání.
Život plný očekávání a hledání.
Tolik cest i slepých uliček a proher.
Kolik lidí pochopí, o co jde?
Cožpak je mož...
To ticho bylo na duši,
pné neklidu a prázdnoty.
I slyšel jsem, jak mi srdce buší,
ty rytmické jeho noty.
Pak vydán hlas jako kvas,
avšak jen sporých odpovědí.
I vydán opět a zas,
směrem tam, kam oko hledí.
A kam, že to oko zahleděno?,
...
pné neklidu a prázdnoty.
I slyšel jsem, jak mi srdce buší,
ty rytmické jeho noty.
Pak vydán hlas jako kvas,
avšak jen sporých odpovědí.
I vydán opět a zas,
směrem tam, kam oko hledí.
A kam, že to oko zahleděno?,
...
Bílá a černá, ty protipólné sestry berev,
obě čisté a jasné.
Mezi nimi proudící krev,
a další mnohé barvy krásné.
Muž doplňuje ženu a obráceně,
tvoří tak pár člověka.
Ten v rozmanité bývá ceně,
měna tvrdá nebo měkká.
Den vždy střídá temno...
obě čisté a jasné.
Mezi nimi proudící krev,
a další mnohé barvy krásné.
Muž doplňuje ženu a obráceně,
tvoří tak pár člověka.
Ten v rozmanité bývá ceně,
měna tvrdá nebo měkká.
Den vždy střídá temno...
Sedím tak celý život na břehu řeky,
a hledím do jejích vod.
A vidím v nich ryby, malé í velké,
plující všemi směry.
Po proudu i proti němu,
ve svém živlu hbitě si počínající.
A já jen shlížím na toto divadlo,
v touze také v této řece plout,
a...
a hledím do jejích vod.
A vidím v nich ryby, malé í velké,
plující všemi směry.
Po proudu i proti němu,
ve svém živlu hbitě si počínající.
A já jen shlížím na toto divadlo,
v touze také v této řece plout,
a...
Sedím a hledím,
vidím i nevidím,
slyším i neslyším,
myslím i nemyslím,
vnímám i nevnímám,
neraduji se a ani netruchlím.
Sedím a do neurčita kamsi hledím,
do minula, jsoucna i budoucna.
Vstříc barevnosti života i šedím,
jak jen duše má je n...
vidím i nevidím,
slyším i neslyším,
myslím i nemyslím,
vnímám i nevnímám,
neraduji se a ani netruchlím.
Sedím a do neurčita kamsi hledím,
do minula, jsoucna i budoucna.
Vstříc barevnosti života i šedím,
jak jen duše má je n...
Kolem jen rozhoštěná tma,
od počátku až do konce.
To, co posel v rukou třímá,
pouhé bijící zvonce?
Také pochodeň pravdy,
jež mu svítí na cestu.
A svítit bude navždy,
v poselství od města k městu.
Cestou padá, zase se zvedá,
přehlížen a...
od počátku až do konce.
To, co posel v rukou třímá,
pouhé bijící zvonce?
Také pochodeň pravdy,
jež mu svítí na cestu.
A svítit bude navždy,
v poselství od města k městu.
Cestou padá, zase se zvedá,
přehlížen a...
Jak hejno ptáků slétneme z oblohy,
bosí se brouzdáme rosou i trávou.
Nikdo si nehraje, na démony, na bohy,
přesto vím, že skončím zas sama se svou myslí prázdnou.
Jako smečka vlků brázdíme lesy,
stopy se mísí, my máme svůj plán.
Však jen co se obje...
bosí se brouzdáme rosou i trávou.
Nikdo si nehraje, na démony, na bohy,
přesto vím, že skončím zas sama se svou myslí prázdnou.
Jako smečka vlků brázdíme lesy,
stopy se mísí, my máme svůj plán.
Však jen co se obje...
Tam, za tou výmluvnou zdí,
v zemi nikoho a všech.
Kde vstupuje se jen se ctí,
a tichý slyšeti je vzdech.
Tam já zanechávám stopy práce,
ale nacházím i novou sílu.
Kde i někde psáno: spi tu sladce,
a sošky svatých v každém oddílu.
Poznal j...
v zemi nikoho a všech.
Kde vstupuje se jen se ctí,
a tichý slyšeti je vzdech.
Tam já zanechávám stopy práce,
ale nacházím i novou sílu.
Kde i někde psáno: spi tu sladce,
a sošky svatých v každém oddílu.
Poznal j...
© Copyright 2009 - 2020 | provozovatel 5Q, spol. s r.o. | autorská práva