Město se topí v kapkách deště, po kamenných schodech nahoru stoupám, ráda bych si jej prohlédla shora ještě, že vše zůstalo tady stejné - jenom doufám.
Déšť kolem dokola všechno zkrápí, nahoru mne žene jen touha vidět rodné město. Že nemohu tady z...
Časně ráno nad jezerem, mlha se líně povaluje, les ještě podřimuje, jen slunce se probudit jej troufá. Kdo ranním lesem kráčí - jeho vůni si pochvaluje, že bude tak krásně vonět celá staletí - v to doufá.
Les ožije a veverky v korunách stromů začnou dová...
Kolik uplynout musí ještě vody v řece, než člověk občas všechno pochopí, v životě stávají se věci různé přece, pozor musí dávat, než poslední šanci zahodí.
Jako na houpačce se nám život zdá, jednou jsi dole, podruhé nahoře. Člověk si někdy sám nepo...
K vesnickému kostelíku kamenné schody vedou, než člověk je zdolá, má dost času přemýšlet. V životě každého snad nějaké nástrahy svedou, že někdo je bez viny - to může si jen domýšlet.
Nikdo na tomto světě není bez viny - tomu věř! Proto obracíme se k ...
Nabízím ti slunce z dlaní svých, prozáří tvou mysl a navždy bude tě hřát. Vždytˇteplo září i z modrých očí tvých, bys v životě šťasten byl, já budu ti vždycky přát.
Slunce znamená život a já tobě jej nabízím. Nic dražšího tobě už dáti nemohu. Je pr...